Poslední soutěží před prázdninami byla letos soutěž ve Dřešíně. Někteří naši sportovci již prázdniny zahájili, takže sestavy byly tentokrát trochu lepené. Navíc jsme až na místě zjistili, že další 3 děti nepřijedou, tak jsme museli lepit ještě víc. Přípravka se nedala dohromady vůbec a aby alespoň pád dětí mohlo odběhnout, udělali jsme smíšené céčko mladších, složené z mladších a právě zbytku přípravky. Na kraji Šumavy tedy proběhl klasicky nástup, krátké proslovy a po rozlosování se mohlo rovnou začít. Novinkou v našem repertoáru byla nová hasičské kára, která nám hodně zjednoduší přípravy na soutěže.
Céčko si vylosovalo startovní číslo 2, takže z nástupu se šlo rovnou pro helmy a na start. Mladý tým, kde 4 ze 7 dětí běhá normálně za přípravku spojil vše celkem rychle. Ale nejmladší člen, Kubík čekal na pokyn, že už může běžet, jak je zvyklý z přípravky. Nakonec ale také vyběhl a levá proudařka Eliška svou hadici nakonec taky zkrotila. Nastříkáno bylo v čase 40:06. Na druhý pokus se na pravém proudu prohodil Kubík s Matym, oba tedy z přípravky. Vyběhli ze základny sice o něco dřív, ale Maty běžel proud vůbec poprvé a chvilku mu trvalo najít proudem vody terč. Nicméně i tento pokus byl platný a platil první čas. V přípravce by byl sice na medaile, ale v mladších stačil jen na 17. místo.
Další na startu bylo béčko. I tady se muselo improvizovat co se týče sestavy a Viki si mohla vyzkoušet roli proudařky, které si přála. Kačka se tedy posunula zpět na béčka a i když z toho byla lehce nervózní, nebylo to oprávněné, protože všichni vše zvládli skvěle. Čas 27:63 a možná i nový rekord tohoto týmu. Při druhém pokusu byl malinký problém s rozdělovačem, kdy se Aničce zachytla noha za céčkovou hadici, ale je to bojovnice a i ve ztížených podmínkách dotáhla vše na své místo. Tetno čas byl ale pomalejší, takže se počítá první a výsledné 10. místo.
Posledním týmem mladších na startu bylo tedy áčko. Naše největší medailová nadějě. Áďu na savici nahradil bez ztráty hvězdičky Matěj a na pravý proud jsme zvolili Vojtu Chylů. První pokus tedy vypadal zkušebně, když spojoval proudnici za běhu, ale vše zvládl a výsledný čas 23:69. Ostatní opět vše na jedničku i Sofinka, která přišla s bolavým kotníkem z náročného pátečního večera. Trvala na tom, že vše zvládne a poběží a taky zvládla. Druhý pokus už byl mnohem lepší co se týče spojování, ale košař Vojta běžel proud teprve potřetí v životě a není tedy zvyklý, že v tady už strojník nikoho nešetří. Trochu tedy pokropil vedlejší dráhu, včetně kluků co tam motali hadice. Ale už bylo horko, tak jim to určitě nevadilo. Nakonec nasměroval proud zpět na svůj terč a čas 29:54. Sofinka sice zvládla s nohou i druhý pokus, ale zbytek dne strávila raději v leže, protože ji to viditelně bolelo dost. Počítal se tedy první čas a výsledné 7. místo. Vzorem nám můžou být Voleničtí s časem 17:18. V nejlepší formě to určitě dáme taky.
Posledním naším týmem byli tedy starší. V prvním pokusu jedna savice ne a ne zapadnout závitem do mašiny. Nakonec se ale zadařilo a výsledný čas byl 28:17. Bylo co zlepšovat a druhý pokus byl naše poslední šance na nějaký ten pohár. Ale když se daří, tak vše. Než závodníci doběhli ze startu k základně, opustila jedna ze savic své místo nahoře na mašině a její sbírání nás stálo cenné vteřinky. Nicméně výrazné zlepšení oproti prvnímu pokusu 23:30 stačilo ale jen na 6. místo.
Čekání na vyhlášení si závodníci zkrátili koupáním v kádi a na skákacím hradě. Začalo být velké horko, tak už jsme se těšili domů. Někteří závodníci nás opustili dřív, když zvládli soutěž i odjezd na dovolenou v jeden den. Ale jsou to srdcaři a pokud to jen trochu jde, soutěž si ujít nenechají. Velký dík tedy patří hlavně Vojtovi, který běžel za svoje céčko zadek a za áčko proud. To samé Viki, která měla v jednom týmu rozdělovač a v druhém také proud. Dále nutno zmínit Sofi, která vše zvládla jako vždy perfektně i přes bolest nohy. Trochu černou kaňkou bylo, že pak raději jela na chirurgii, ale s nohou prý nic nemá, tak si může užít prázdniny naplno. Do příště je potřeba proudařům dávat víc polévky, aby udrželi proudnice ve správném směru, ale na to máme celé prázdniny. Trenéři i část dětí mají tedy skoro celý den volno a sejdeme se už v pondělí na hasičském táboře.

0 komentářů